Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

Vytvořte ze svých alb pexeso

Ideální jako dárek nebo jen tak pro sebe na památku.
Levně, rychle, jednoduše.



reklama

46 fotek, letos v srpnu, 95 zobrazení, 297 komentářů | koníčky
38 fotek, letos v září, 198 zobrazení, 260 komentářů | dokumenty, moje fotozprávy
Boskovice 36
57 fotek, léto, 137 zobrazení, 309 komentářů | města
Výhodná geografická poloha území dnešních Boskovic umožnila osídlení oblasti od dob pravěku, což dokládají archeologické nálezy. V době slovanských hradišť existovalo na dnešním území města nejméně pět slovanských osad, jejichž obyvatelstvo se živilo zemědělstvím. Zemědělství zůstalo hlavní obživou až do počátku 20. století. Ve 13. století po založení gotického hradu vzniká trhová osada pod hradem. První písemná zmínka z roku 1222.

Jako městečko vystupují v písemných pramenech od 2. poloviny 15. století V těžké době po vyhnání z moravských královských měst zde vznikla i židovská osada, jež se v průběhu dalšího století stala jednou z nejvýznamnějších na Moravě. O její důležitosti svědčí mimo jiné existence tří synagog, slavné ješivy, ve které působily význačné rabínské autority, rozsáhlý hřbitov z pol. 17. století, lázně atd. S výjimkou let 1398–1458, kdy panství patřilo pánům z Kunštátu, byli až do poloviny 16. století majiteli města i hradu páni z Boskovic, významný to moravský rod. V letech 1547–1567 držel Boskovice rod hornických podnikatelů Ederů ze Šťavnice, v roce 1567 se panství dostává do rukou Morkovských ze Zástřizl. Za dobu jejich vlastnictví došlo k renesančním úpravám hradu, farního kostela sv. Jakuba na náměstí, městských domů, v roce 1698 byla přestavěna synagoga v židovském ghettu, v roce 1682 byl vybudován dominikánský klášter.
35 fotek, 1.9.2017, 151 zobrazení, 348 komentářů
27 fotek, 26.8.2017, 133 zobrazení, 200 komentářů | architektura
První písemná zmínka je z roku 1308. První osídlení je však mnohem starší. Výskyt lidí na karastru obce archeologové doložili již v období neolitu. Od té doby s menšími přestávkami je doložena lidská činnost až do dnešních dnů. Původně se jednalo o dvě obce (Horní Opatovice a Dolní Opatovice), které se později sloučily ve Velké Opatovice. Sídlily zde významné rody: Věžníkové, Salmové a Herbersteinové. Od roku 1888 dostaly Opatovice přídomek Velké. Status města obdržely 15. října 1969.

Zámek poblíž kostela svatého Jiří byl postaven v roce 1757 v barokním slohu, poslední přestavba byla v roce 1913. Od 2. května 1924 se stal zámek vlastnictvím obce Velké Opatovice. Dne 2. ledna 1973 částečně vyhořel. Dostavba pod názvem Fosili podle návrhu Ing. Zdeňka Fránka byla zahájena v roce 1990. 26. listopadu 2007 navštívil Moravské kartografické centrum prezident republiky Václav Klaus s manželkou. V roce 2008 byla rekonstrukce této části zámku dokončena a je v ní umístěno Moravské kartografické centrum, unikátní projekt nejen v celé ČR, ale i v Evropě.
44 fotek, 21.8.2017, 131 zobrazení, 219 komentářů
Velká Bíteš byla založena v první polovině 13. století patrně jako zeměpanské město na místě dřívější osady či dvoru. Okolo r. 1250 však přešla pod vrchnostenskou správu. Asi proto byla v polovině 14. století pouhým městečkem, které se ale v sedmdesátých letech 14. století pod přechodnou markraběcí správou proměnilo v město. Plného městského práva Velká Bíteš dosáhla r. 1408, kdy měla přibližně 850 obyvatel. Další rozvoj zažila po husitských válkách od poloviny 15. století, který vrcholil počátkem 16. století. Zřejmě již tehdy město dosáhlo počtu 1200 obyvatel. Za třicetileté války zpustlo téměř z poloviny. Poválečná obnova probíhala pomalu a trvala až do poloviny 18. století. Velká Bíteš bývala od konce 14. století až do zrušení poddanství v r. 1848 jediným městem na panství, přičemž vrchnost sídlila v Náměšti nad Oslavou. Znamenalo to, že Bíteš požívala větší samostatnosti, než bývalo u vrchnostenských měst zvykem, avšak vrchnostenské podnikání bylo místně vázáno na její sídlo. Průmyslovou revoluci tak Velká Bíteš zažila až v polovině 20. století založením technicky náročného podniku První brněnské strojírny. Tehdy měla přibližně 1800 obyvatel, nyní již přes pět tisíc.

Zdejší pohostinnost má hluboké kořeny v minulosti. Je trvale vázaná na dálkové cesty a zemědělské zázemí. Již vznik Velké Bíteše souvisel s křižovatkou dálkových cest a Bítešští už ve středověku dosáhli na tuto skutečnost vázaných privilegií, jakými bylo kupříkladu várečné právo patřící k 33 domům na náměstí. Též nynější doba potvrzuje životaschopnost naznačených předpokladů, které zosobňuje dálnice D1 Praha-Brno.
39 fotek, 19.8.2017, 193 zobrazení, 239 komentářů
Punkva vzniká hluboko v podzemí soutokem Sloupského potoka a Bílé vody! Směrovka vede k pramenu potoka Luhy, který se tu vydává za Punkvu. Tak tomu ovšem není. Luha je spolu se Žďárnou jen jednou ze dvou zdrojnic Sloupského potoka, z něhož v podzemí vzniká Punkva,” vysvětlil nám Karel Kotyza z Klubu českých turistů (KČT) Kosíř, který nás na celou záležitost upozornil. Právě turisté z Kosíře okolí Skalek coby nejvyššího vrcholu Drahanské vrchoviny velice důvěrně znají. U nedaleké chaty mají svoji vrcholovou knihu. Přesto si televizní mystifikace žije svým vlastním životem.
19 fotek, letos v červenci, 217 zobrazení, 211 komentářů
22 fotek, letos v červenci, 222 zobrazení, 273 komentářů
104 fotek, červen až červenec, 227 zobrazení, 375 komentářů
Slavnou a bohatou historii městaJachymova připomíná řada památek vzniklých při jeho založení ve dvacátých letech 16. století. Němými svědky historie jsou jáchymovské kostely, radnice, Královská mincovna a celá řada portálů patricijských domů. Výstavba renesančního města a hradu Freudenstein probíhala v přímé závislosti na bohatých nalezištích stříbrné rudy. Město vždy bylo významným centrem české strany Krušnohoří. V 16. století zde pobývala a působila celá řada učenců, humanistů a reformátorů. Významní umělci tvořili svá díla ve zdejší mincovně, která dala světu nejen hodnotnou minci Tolar - Dolar, ale také nebývalé množství renesančních medailí. Město vzkvétalo a upadalo v přímé závislosti na produkci stříbra v dolech v nejbližším okolí.Nová kapitola historie města je spojena se zde se těžícím uranem, z něhož se připravovaly barvy používané ve sklárnách a porcelánkách. V roce 1864, na dole Svornost, vytryskl pramen , který podnes stojí u základu jáchymovských lázní. První soukromé lázně, využívající této radioaktivní vody, byly založeny v roce 1906. Již v roce 1912 byl otevřen nejmodernější lázeňský ústav Radium Palace. Díky lázním vzkvétá opět město, jehož současnost je s nimi neodmyslitelně spojena.
26 fotek, 3.7.2017, 143 zobrazení, 238 komentářů
Naučná stezka Božídarské rašeliniště vede částí Národní přírodní rezervace Božídarské rašeliniště, které bylo dle Ramsarské úmluvy vyhlášeno mezinárodně významným mokřadem.

3,2 km dlouhá stezka začíná na začátku Krušnohorské magistrály, kde je také umístěna 1. informační tabule. Převážná část stezky vede po povalových chodnících, které zajišťují jak bezpečnost turistů, tak i rašeliniště a vzácných druhů živočichů a rostlin, které se v něm nachází
7 fotek, 2.7.2017, 95 zobrazení, 92 komentářů
Koncem 19. století /1882/ zde začal františkolázeňský Zkrášlovací spolek zakládat městský lesík Amerika. Samostatná stavba restaurace Amerika vznikla v roce 1898. Kavárna vznikla jako krajinná dominanta v „egerlandském" stylu chebských hrázděných staveb, ale též jako vyhlídkové místo.
34 fotek, 2.7.2017, 168 zobrazení, 316 komentářů | města
Léčivé účinky tamějších pramenů jsou známy od 15. století. Vodu z pramenů používali nejen místní obyvatelé – byla prodávána i po celém Německu. V roce 1700 prodej františkolázeňské vody v Německu převýšil objem vody pocházející ze všech německých lázní. Město bylo založeno v roce 1793 císařem Františkem I. jako první slatinné lázně na světě.
Cheb 35
97 fotek, 2.7.2017, 284 zobrazení, 379 komentářů
Cheb (německy Eger, v chebském sudetoněmeckém nářečí Egha[3]), je město ve stejnojmenném okrese a v Karlovarském kraji, 40 km jihozápadně od Karlových varů a 5 km od hranic s Německem na řece Ohři. První historicky dochovaná zmínka o Chebu, centrálním městě celého někdejšího Chebska pochází z roku 1061. Hlavní průmysl je zde strojírenský, textilní, kovodělný, stavební, dřevozpracující a potravinářský.
61 fotek, 27.6.2017, 152 zobrazení, 374 komentářů
Ve 12. století bylo okolní území (v německé literatuře mittlere Erzgebirge = střední Krušnohoří) osídleno rolníky z Durynska. Ti zakládali v lesích vesnice, tzv. Waldhufendörfer, jejichž části se v některých případech zachovaly dodnes. Na konci 15. století byly objeveny v kopcích nad údolím Sehmy zásoby stříbra. Roku 1496 bylo založeno nedaleko ložisek nové město, které později získalo jméno St. Annaberg. V důsledku výnosné těžby stříbra se město bouřlivě rozvíjelo a po 40 letech existence se stalo po Freibergu druhým největším sídlem v Sasku s 12 000 obyvateli.[2] S ústupem těžby v 17. století začal Annaberg postupně ztrácet prestiž, což dlouhodobě nezvrátila ani výroba krajek, pásků a dalších pozamentů, jež se vyrábějí dodnes. Město kromě třicetileté války dále postihlo několik morových ran a mohutný požár v roce 1604. Další velkou ranou pro město byl velký požár v roce 1731.
35 fotek, letos v červnu, 165 zobrazení, 354 komentářů
57 fotek, letos v květnu, 301 zobrazení, 419 komentářů

Komentáře

nebo přihlásit Komentář lze odeslat klávesovou zkratkou shift + enter