Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

Proměňte svá alba ve fotoknihu

Ideální jako dárek nebo jen tak pro sebe na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

SLEVA 10 % do 30. 11


reklama

26 fotek, minulý týden, 76 zobrazení, 111 komentářů | vesnice
Polička 21
10 fotek, 31.10.2017, 47 zobrazení, 51 komentářů | města
Pocházel z rodiny poličského obuvníka a pověžného Ferdinanda Martinů[3], narodil se ve věžní místnosti zdejšího chrámu svatého Jakuba. Na pražské konzervatoři, kterou navštěvoval v letech 1906–10, prošel několika odděleními – studoval hru na housle, klavír a varhany. V letech 1920–23 působil jako houslista v České filharmonii. Nadále ale skladbu studoval soukromě; ovlivněn českou hudební tradicí, impresionismem Claude Debussyho a literární dekadencí. Teprve když měl za sebou první závažné kompozice, stal se v letech 1922–23 žákem Josefa Suka.
19 fotek, 31.10.2017, 47 zobrazení, 97 komentářů | dokumenty
Obec má bohatou minulost spojenou s historií hradu Svojanov. Vedla tudy jedna z nejvýznamnějších obchodních stezek, tzv. Trstenická, pro jejíž obranu byl hrad vystavěn Přemyslem Otakarem II. Po jeho smrti na Moravském poli získal hrad sňatkem s královnou Kunhutou Záviš z Falknštejna. Ten proměnil gotickou pevnost na sídlo evropské úrovně. Roku 1421 obléhal obci Žižka, v letech 1642 - 1645 zde byli Švédové, roku 1646 sem vpadla Selská jízda a v prosinci 1798 tudy táhla ruská vojska proti Napoleonovi. V roce 1786 byl dostavěn farní kostel sv. Petra a Pavla, který je kulturní památkou. Dřív než Svojanov existoval Starý Svojanov, kde je významnou památkou kostel sv. Mikuláše s kněžištěm z 13. stol. a bohatou freskovou výzdobou z doby Karla IV. Nad osadou Předměstí je dobře známé poutní místo zvané Majdalenka. Nachází se zde torzo kostela s kaplí zasvěcené Marii z Magdaly, pochází ze 13. stol. a skrývá nejedno historické překvapení. Obec se stala inspirací pro dílo J. Vrchlic kého, B. Březovského a pro malíře A. Živného. Je rodištěm sólisty ND v Praze Dalibora Jedličky. Obec ožívá při Svojanovském kulturním létě na hradě a hudebním festivalem Zastavení v kostele sv. Mikuláše.
41 fotek, podzim, 140 zobrazení, 255 komentářů | ostatní
Tišnov 36
51 fotek, podzim, 114 zobrazení, 171 komentářů | cestování
V písemných pramenech je Tišnov poprvé uváděn v roce 1233 v souvislosti se založením ženského cisterciáckého kláštera Porta coeli českou královnou Konstancií v jeho bezprostřední blízkosti. Původně byl Tišnov trhovou vsí na důležité obchodní zemské stezce. Po založení kláštera daroval markrabě Přemysl Tišnov cisterciačkám, v jejichž majetku zůstal až do zrušení kláštera v roce 1782. Ještě ve 13. století se z Tišnova vyvinulo městečko, které stále více nabývalo charakteru středověkého města. V roce 1416 udělil král Václav IV. Tišnovu právo konání výročního trhu podle způsobu trhů brněnských. Ve vztahu ke klášteru byl pro městečko významný rok 1554, kdy abatyše Barbora Konická ze Švábenic udělila Tišnovu rozsáhlá práva a svobody.
87 fotek, podzim, 111 zobrazení, 211 komentářů | cestování
Jihovýchodní Čechy mají své osobité kouzlo. Krajina, protkaná hladinami potoků, řek a zejména rybníků, se tu z rovinaté Třeboňské pánve zdvíhá v zalesněné kopce České Kanady, aby na malém kousku země dala vyniknout své rozmanitosti. A uprostřed vší té přírodní krásy spočívá skutečný klenot:

město nad rybníkem Vajgar, v jehož hladině se zrcadlí nádherné panorama gotického hradu a renesančního zámku, němého svědka zašlé slávy jeho někdejších šlechtických obyvatel;
město na 15. poledníku, který protíná farní kostel Nanebevzetí Panny Marie s vysokou městskou věží, rozhlížející se daleko do kraje;
město, jež ještě v polovině 17. století patřilo k největším v Českém království;
město, jehož historické jádro bylo pro svou vysokou historickou, architektonickou i kulturní hodnotu prohlášeno městskou památkovou rezervací;
město vyhledávané pro své výjimečné památky i neporušené přírodní prostředí svého okolí četnými turisty z Čech i zahraničí; město "zlaté růže": Jindřichův Hradec.

Počátky Jindřichova Hradce souvisejí s existencí slovanského hradiska ve výhodné poloze na ostrohu řeky Nežárky a Hamerského potoka, které bylo nejpozději od 10. století správním centrem širokého okolí a zároveň důležitým strategickým bodem na jihu přemyslovského státu. Na konci 12. století dostal jihovýchodní Čechy v úděl Vítek z Prčice, který toto území rozdělil mezi své syny, kteří se stali zakladateli významných jihočeských šlechtických rodů: z Landštejna, ze Stráže, z Ústí a nejmocnějších Rožmberků a pánů z Hradce. Všichni tito Vítkovci užívali pak ve svých erbech pětilisté růže různých barev.
podzim-mix 32
91 fotek, podzim, 123 zobrazení, 335 komentářů
26 fotek, 7.10.2017, 160 zobrazení, 197 komentářů | cestování
Necelých osm kilometrů severozápadně od Telče se nachází prastarý hrad. Na tomto místě stojí už od poloviny 14. století. Hrad nechali vystavět pánové z Hradce a aby byl vskutku nedobytný, byl vztyčen na skalnatém výběžku, ve výšce 667 metrů. Na skalisku tvořila obranný předvoj osmiboká věž s břitem, ke které přiléhal hradní palác. Hrad byl obehnán masivní gotickou zdí s několika kruhovými baštami. Opevnění se podle potřeby rozšiřovalo, největších rozměrů dosáhlo v dobách mezi vládami markrabat Prokopa a Jošta.
63 fotek, letos v říjnu, 134 zobrazení, 272 komentářů
24 fotek, 7.10.2017, 170 zobrazení, 217 komentářů
První písemná zmínka pochází z roku 1465. Gotická tvrz zde v údolí Dírenského potoka na žulovém skalním útesu vznikla již ve 14. století. Přehrazením potoka hrází a odtěžením skalní šíje se skála změnila v ostrov. V roce 1530 se majiteli tvrze stali rytíři Kábové z Rybňan. Jan Kába z Rybňan nechal starou gotickou tvrz přestavět na pohodlnější renesanční zámeček, zvaný od té doby Nová Lhota.

Pojmenování Červená Lhota se objevuje až od počátku 17. století, podle barvy zámku (vyšlo z pověsti).

Růtové z Dírné zámek získali na konci 16. století. Jako utrakvistům jim ovšem byl majetek po bitvě na Bílé hoře roku 1620 konfiskován, i když se českého stavovského povstání nezúčastnili. V dobách třicetileté války vlastnil místní panství italský rytmistr Antonio Bruccio. Po jeho smrti koupil zámek v roce 1641 Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka. Po roce 1641 a v letech 1658–1678 probíhaly na zámku barokní přestavby, které proměnily šlechtické sídlo na letohrádek, kam Slavatové dojížděli z nedalekého Jindřichova Hradce.

Po vymření rodu Slavatů po meči v roce 1693 zdědila Červenou Lhotu po roce neteř posledního Slavaty Marie Terezie, provdaná do rodiny Windischgrätzů. Od poloviny 18. století se majitelé opět několikrát změnili. Za Ignáce Stillfrieda pobýval v letech 1796–1799 na zámku skladatel a spoluzakladatel německé opery Karl Ditters von Dittersdorf. Od roku 1835 vlastnili zámek postupně členové čtyř generací knížecí rodiny Schönburg-Hartenstein – německých říšských knížat. Tento rod zámek obýval až do roku 1945, kdy jim jako německým občanům byl zámek zkonfiskován. Poslední majitelé dali v polovině 19. století zámeckou věž a štíty upravit novogoticky. Mezi lety 1903–1913 byly za prince Johanna Schönburg-Hartenstein tyto úpravy odstraněny a nahrazeny památkově poučenou neorenesanční přestavbou podle projektu architekta Humberta Walchera z Moltheimu, která dala zámku jeho dnešní podobu.
70 fotek, 8.10.2017, 174 zobrazení, 262 komentářů
V jádru Dolních Rakous ležící místo má dějiny stejně proměnlivé jako jsou dějiny celého Rakouska. Z Rakouse pochází první purkrabí v Norimberku, páni a hrabata von Raabs. V červnu roku 1260 královna Markéta Babenberská (1204-1266) předala hrabství Rakous českému šlechtici Voku z Rožmberka (1220-1262). Jeho synové Jindřich I. z Rožmberka († 1310) a Vítek z Příběnic) († 1277) darovali 12. března 1272 podle listiny sepsané na Rožmberku nad Vltavou patronátní právo Raabského kostela přešlo na klášteru Vyšší Brod. Dne 26. března 1282 předal Jindřich z Rožmberka, podle listiny sepsané ve Vídni, panství Raabs rakouskému vévodovi Albrechtu I. Habsburskému (1255-1308).[1].
83 fotek, 7.10.2017, 139 zobrazení, 338 komentářů | architektura
Podle místní pověsti bylo město založeno již v roce 1099.[3] První písemná zmínka o něm však pochází až z roku 1315. Významným datem je rok 1339, kdy Telč dostal do vlastnictví Oldřich III. z Hradce z rodu Vítkovců. Jeho rod pak významně přispěl k rozvoji Telče. Vybudoval zdejší hrad a kostel, opevnil město a postavil též gotické domy kolem tržiště.[3] Roku 1386 zničil požár západní polovinu náměstí i s kostelem a radnicí. V roce 1423 dobyli město husité.

V polovině 16. století se získával zdejší panství Zachariáš z Hradce a Telči nastává opět doba rozkvětu.[3] Za třicetileté války trpělo město i celý kraj zlovůlí švédských i císařských vojsk. Roku 1712 zdědil zdejší zboží František Antonín Lichtenštejn-Kastelkorn. Byl to poslední člen této rodinné větve a zemřel bezdětný v roce 1761. Panství Telč zdědil bratranec Alois Arnošt hrabě Podstatský z Prusinovic za podmínky, že jméno a erb Lichtenštejnů-Kastelkornů a Podstatských z Prusinovic sloučí jako Podstatský-Lichtenštejn. V 18. století nastává vzestup měšťanského stavu. Počátek 19. století je ve znamení industrializace. Postavením železnice z Jihlavy do Telče 1898 a jejím propojením přes Slavonice do rakouského Schwarzenau skončila i komunikační izolace města.[3]
5 fotek, 6.10.2017, 75 zobrazení, 73 komentářů | koníčky
Co se dá udělat z Kokosu:-)
12 fotek, květen až září, 172 zobrazení, 118 komentářů
15 fotek, letos v září, 102 zobrazení, 158 komentářů | koníčky
S tímto prastarým ručním řemeslem dokážete vytvořit nádherné dekorativní výrobky a řadu dalších užitečných předmětů. Pod Vašima rukama tak přivedete na svět pokrývky, polštáře, deky, kabelky nebo tašky. Každý z výrobků bude jedinečný.
47 fotek, 24.9.2017, 156 zobrazení, 275 komentářů | zvířata, moje fotozprávy
46 fotek, letos v srpnu, 144 zobrazení, 357 komentářů | koníčky
38 fotek, letos v září, 259 zobrazení, 299 komentářů | dokumenty, moje fotozprávy
Boskovice 37
57 fotek, léto, 159 zobrazení, 318 komentářů | města
Výhodná geografická poloha území dnešních Boskovic umožnila osídlení oblasti od dob pravěku, což dokládají archeologické nálezy. V době slovanských hradišť existovalo na dnešním území města nejméně pět slovanských osad, jejichž obyvatelstvo se živilo zemědělstvím. Zemědělství zůstalo hlavní obživou až do počátku 20. století. Ve 13. století po založení gotického hradu vzniká trhová osada pod hradem. První písemná zmínka z roku 1222.

Jako městečko vystupují v písemných pramenech od 2. poloviny 15. století V těžké době po vyhnání z moravských královských měst zde vznikla i židovská osada, jež se v průběhu dalšího století stala jednou z nejvýznamnějších na Moravě. O její důležitosti svědčí mimo jiné existence tří synagog, slavné ješivy, ve které působily význačné rabínské autority, rozsáhlý hřbitov z pol. 17. století, lázně atd. S výjimkou let 1398–1458, kdy panství patřilo pánům z Kunštátu, byli až do poloviny 16. století majiteli města i hradu páni z Boskovic, významný to moravský rod. V letech 1547–1567 držel Boskovice rod hornických podnikatelů Ederů ze Šťavnice, v roce 1567 se panství dostává do rukou Morkovských ze Zástřizl. Za dobu jejich vlastnictví došlo k renesančním úpravám hradu, farního kostela sv. Jakuba na náměstí, městských domů, v roce 1698 byla přestavěna synagoga v židovském ghettu, v roce 1682 byl vybudován dominikánský klášter.

Komentáře

nebo přihlásit Komentář lze odeslat klávesovou zkratkou shift + enter